Nejčastější škůdci, plísně a nemoci
Škůdců napadajících šalvěj, ale obecně všechny pokojové rostliny, je celá řada. Nejčastější jsou uvedeny jsou uvedeny v následujícím seznamu:
| Škůdci | Nemoci | Další problémy |
Svilušky
- Lidový název: Sametky
- Latinský název: Tetranychidae
- Anglický název: Spider mite
Rozpoznání:
Svilušky patří mezi roztoče. Jsou velké asi 0.5 mm a mohou být zelené, červené, hnědé i černé. Vajíčka a larvy jsou bílé se dvěmi zelenými skvrnami na zadní straně. Vyskytují se na spodní straně listů.
Podmínky:
Ideální podmínky pro množení svilušek jse teplé a suché prostředí. Při 30°C se množí 4x až 5x rychleji, než při 20°C. Vlhký vzduch jim neprospívá, hodně vysoká vlhkost je pro ně smrtelná. Ve vhodném prostředí se dokáže 1 jedinec rozmnožit na miliony kusů již za 3-4 týdny.
Příznaky:
Na napadených listech se objevují drobné hnědé skvrny, protože z nich svilušky vysávají buněčnou šťávu. Na spodní straně listů a vrcholech výhonů se navíc objevují jemné pavučiny. Celkově rostlina chřadne a listy blednou.
Ochrana:
- Prevencí je sterilizace substrátu v troubě (cca 1 hodina pečení), nebo mikrovlnné troubě (minimálně 10 minut).
- Pokud je již rostlina napadena, vyhodíme napadené listy a to i ty již opadané. Pro zamezení přenosu svilušek mezi rostlinami lze květináče oblepit lepící páskou tak, aby přesahovala přes okraje. Svilušky se na pásku nalepí a nepřelezou dále. Rostlinu také omyjeme proudem vody a zvýšíme vlhkost nad 65%. Svilušky budou vstřebávat vodu do té doby, než prasknou.
- Zničit svilušky lze také chemickým postřikem (např. přípravky Frutapon 7 E, Vertimec 1,8 EC, Omite 570 EW, nebo Talstar 10 EC), což ale nedoporučuji. Šetrnějším způsobem je postřik přírodním prostředkem, např. Biool nebo Neudosan. Nemají ochranou lhůtu, ale nejsou tolik účinné. Nejlepší řešení je nasazení přírodního predátora, např. Phytoseilus Persimilis, Amblyseius Cucumeris nebo Typhlodromus Pyri.
Odkazy:
- Svilušky - Jak na ně (CZ)
Třásněnky
- Latinský název: Thripidae (Thysanoptera)
- Anglický název: Thrips
Rozpoznání:
Třásněnky jsou drobné mušky o velikosti asi 1.5mm. Na koncích křídel jsou charakteristické dlouhé jemné chloupky. Dospělci mají hnědé dlouze protáhlé tělo se žlutými skvrnami na spodní straně. Přezimují v horních vrstvách půdy. Larvy jsou asi 1mm malí, bílí červíci a mohou se vyskytovat jak v půdě tak na rostlině.
Podmínky:
Vhodným prostředím pro líhnutí třásněnek je suché a teplé prostředí.
Příznaky:
Na listech rostlin se objevují malé skvrny světle zelené až stříbřité barvy. Ty jsou způsobené vzduchem, který do listů vtlačují sající třásněnky. Rostlina zpomalí růst, listy blednou, osychají a opadají.
Na povrchu rostliny se také objevují červenohnědé výměšky třásněnek (medovice), které mohou být příčinou rozšíření plísně.
Ochrana:
- Jednoduché, ale účinné řešení jsou žluté lepové desky. Ty je vhodné používat i preventivně, protože není problém je mít v blízkosti rostlin neustále. Pro zničení vajíček a larev v půdě je vhodný silný tabákový vývar, který na rostlinu působí zároveň jako stimulátor růstu. Je třeba však upozornit, že už vývar z několika gramů tabáku je silný jed a na pokožce může způsobit podráždění a puchýře.
- Další způsob likvidace třásněnek je omytí rostliny mírně mýdlovým roztokem. Ten ucpe třásněnkám póry a pokud není příliš silný, rostlině neublíží. Použít lze také přírodní přípravek Biool. Nevýhodou je, že postup je třeba opakovat každých 10-14 dní, dokud není škůdce zcela zlikvidován.
- Chemický způsob likvidace lze provést přípravky Acctelit 50 EC nebo Mospilan, ale třásněnky mají často vůči insekticidům velkou odolnost. Proto je vhodnější použít biologickou ochranu ve formě predátora.
- Přirozeným predátorem Třásněnek je roztoč Amblyseius Cucumeris, který napadá a vysává jak larvy tak dospělce.
Odkazy:
Smutnice
- Latinský název: Sciaridae
- Anglický název: Sciara
Rozpoznání:
Smutnice jsou malé 2 až 4 mm mušky černošedé barvy s průhlednými křídly. Většinou poletují kolem rostlin, nebo se pohybují po povrchu hlíny, kde kladou vajíčka. Larvy jsou bílé (někdy průhledné), protáhlé a mají černou hlavičku. Mohou dorůst až 5 mm.
Podmínky:
Larvám i dospělým smutnicím se daří na stinných, vlhkých místech. Larvy se líhnou v půdě, kde požírají jemné kořínky. Pokud půda vyschne, larvy rychle hynou. Častá zálivka jejich množení podporuje. Se smutnicemi se lze setkat po celý rok, zvýšený výskyt však bývá zvykem na jaře a hlavně na podzim.
Příznaky:
Dospělé mušky rostlinám nijak přímo neškodí. Larvy v půdě však požírají kořeny a rostlina nemůže přijímat dostatek živin. Zastavuje růst, listy blednou. Larvy mohou zanést do půdy bakteriální infekci a jakmile kořeny začnou uhnívat, rostlina odumírá.
Ochrana:
- Na dospělé jedince lze použít optické lapače - žluté lepové desky, které je vhodné používat i preventivně. Lepové desky svojí barvou přilákají dospělé mušky, nepomohou však proti vajíčkům a larvám v substrátu. Na ty lze použít silný tabákový vývar, stejně jako v případě třásněnek.
- Larvy smutnic mají rády vlhko a v suché půdě hynou. Pokud zaléváme roslinu pouze do misky, vrchní vrstvy substrátu proschnou a larvám tedy značně ztížíme podmínky. Pokud rostlina nedokáže nasát z misky dostatečné množství vody, ohýbá se, nebo jí více osychají listy, zaléváme ji raději ke stonku, nebo ji alespoň více rosíme.
- Insekticidy, které se používají aplikací do zálivky, jsou např. Gnatrol, Mospilan, Entomite, nebo Entonem. Přírodní přípravek Biool lze použít také, není však tak účinný.
- Nejjistější metodou likvidace smutnic je nasazení parazitických hlístic Steinernema feltiae (lze též najít pod názvem přípravku Entonem). Hlístice dokáží zlikvidovat larvy v substrátu již za několik dnů a poskytují ochranu i několik týdnů poté. Pokud v substrátu vyhubí všechny larvy smutnic, postupně sami odumírají. Podrobnější informace na stránce o parazitických hlísticích proti smutnicím.
Odkazy:
Molice
- Latinský název: Aleyrodidae (Aleyrodinea)
- Anglický název: Whitefly
Rozpoznání:
Jak již název napovídá, molice jsou vzhledově podobné molům šatním. Tělo mají světle žluté, křídla bílá, pokrytá šupinkami. Dospělci dorůstají velikosti až 2 mm. Vajíčka vypadají jako bělavá místa na spodní straně listů. Larvy jsou žlutozelené. Na lepkavých výměšcích molic (medovici) se může uchytit plíseň. Na listech se pak objevují černé skvrny.
Podmínky:
Molicím vyhovuje vyšší vlhkost a stále mokrá půda. Při pokojové teplotě trvá vylíhnutí larev z vajíčka asi 3 dny, při nižší teplotě je tento čas delší.
Příznaky:
Larvy i mušky vysávají z rostliny mízu, ta zastavuje růst. Listy blednou a uvadají. Molice přenáší až 60 virů, které často napadají rostlinu souběžně s molicemi (hnití, plíseň listů apod.).
Ochrana:
- Pokud není napadení molicemi rozsáhlé, lze vystačit důkladným proschnutím pěstebního substrátu a nasazením žlutých lepových desek.
- Se silnější populací molic si poradí zředěný mýdlový roztok (mýdlo je biopesticid, má insekticidní účinky), které jim zabrání v létání a v kladení nových vajíček. Aplikaci je třeba zopakovat několikrát, vždy po týdnu. Mezi silnější přípravky patří Permethrin a Biffen, které jsou oba bezpečné na rostliny určené ke konzumaci. Mezi další přípravky patří Mospilan, Nylar, Neudosan nebo Talstar. Bohužel jsou však Molice vůči mnoha insekticidům odolné a proto nemusí některé přípravky fungovat vůbec. Ideální je proto biologická ochrana.
- Přírodním predátorem molic je vosička Encarsia Formosa, která do larev klade vajíčka. Vosičky se vyvíjí v těle larev, která asi po 10 dnech umírá. Dalším predátorem je brouk Delphastus Pusillus, který se larvami molic živí. Při silném zamoření je vhodné oba predátory kombinovat.
Odkazy:
- Molice Skleníková (CZ)
- Škůdci - Molice (CZ)